jedna z největších českých papíren se nachází jen 5 km od historického centra Českého Krumlova. První dochovaná poznámka o jejich historii pochází z roku 1867. Tradice výroby papíru v Českém Krumlově je však ještě o tři století starší. Historii výroby papíru ve Větřní začal psát až Ignác Spiro, podnikatel v papírenství, který poté co přišel do Českého Krumlova koupil roku 1861 druhou papírnu od Theodora Pachnera (založena 1792). Kvůli rozrůstající se výrobě byl Spiro v roce 1867 nucen koupit Pečkovský mlýn poblíž Větřní. Prvotně byl Pečkovský mlýn plánován jako celulózka pro krumlovskou papírnu. O devět let později zde už byly tři papírenské stroje. Továrna se stala nositelem technického pokroku v papírenství v celém Rakousku-Uhersku a později i nezávislé republice. V roce 1883 byl zahájen provoz sulfitové celulózky. V roce 1911 pak byl postaven největší stroj na světě na výrobu papíru pro rotační tisk V roce 1926 pak Spirova rodina jako první v republice uvedla do provozu výrobu sulfátové buničiny. K zajímavým technickým dílům patří i Spirova vodní elektrárna ve Vyšším Brodě z roku 1903, která s napětím 15.000 V zásobovala nejen papírnu, ale i přilehlé části jižních Čech. Spirova továrna ve Větřní později dala vzniknout i národnímu podniku Jihočeské papírny.
Zahájení a prvotní rozvoj první krumlovské papírny, kterou provozoval Vít Kašpar.
Založena druhá papírna v Českém Krumlově, v místech kde později podnikal Ignác Spiro.
Theodor Pachner prodává krumlovskou papírnu Ignáci Spirovi.
Ignác Spiro kupuje Pečkovský mlýn pod obcí Větřní a buduje celulózku.
Postaven první papírenský stroj na výrobu novinového papíru v Pečkovském mlýně ve Větřní. V té době se jednalo se o největší a nejmodernější papírenský stroj na světě.
Další stroj na papír pro rotační tisk byl postaven ve Větřní. Jednalo se o největší stroj ve střední Evropě.
Založen národní podnik Jihočeské papírny ve Větřní.
Založeny výrobní jednotky národního podniku Jihočeské papírny ve Větřní, které zahrnovaly provozy ve Větřní, Českých Budějovicích, Loučovicích, Táboře, Přibyslavicích a Červené Řečici.
Filmový zpravodaj z roku 1979.
Založena akciová společnost Jihočeské papírny Větřní s provozy ve Větřní, Českých Budějovicích, Přibyslavicích a Červené Řečici.
Transformace akciové společnosti na holding. Společnost JIP - Papírny Větřní, a.s. se stává dceřinou společností holdingu.
Zahájen provoz nového plynového kotle, sníženy plynné exhalace a popílek.
Odprodej podílů v dceřiných společnostech, kromě Větřní.
Zastavení dvou neekonomických papírenských strojů, výroby sáčků, potištěných papírů a nebělené sulfitové buničiny.
Rekonstrukce papírenského stroje PS 8 - zvýšena kapacita a kvalita.
Rekonstrukce papírenského stroje PS 6 - zvýšena kapacita.
Rekonstrukce papírenského stroje PS 4 - zvýšena kapacita.
Částečné rekonstrukce papírenského stroje PS 7 (ROTO) - zvýšena kapacita a kvalita.
JIP – Papírny Větřní, a.s. vyčleněny z bývalého holdingu Jihočeské papírny, a.s. a prodány novému majiteli.
JIP – Papírny Větřní, a.s. provozují jako nájemce jeden z výrobních závodů bývalých Olšanských papíren papírnu Lukavice na Šumpersku (leden 2010 - červen 2013).
PS 7 (ROTO) ukončení výroby magazínových SC papírů a změna výrobního programu na balicí papíry (odstavení stroje červen 2013).
Zahájení provozu linky HURUM na zpracování použitého nápojového kartónu (odstavení z důvodu nerentability r. 2019).
PS 4 obnovení výroby balicích papírů po generální opravě stroje.
PS 8 odstavení stroje z důvodu nerentability.
Stabilizace společnosti s cílem upevňovat svou pozici na trhu balicích papírů na dvou papírenských strojích PS 4 a PS 6.
PS 4 a PS 6 nové řídící systémy.
PS 6 nová mlecí linka.
Šnekové lisy S-PRESS 2 Industry na odvodnění papírenských kalů od firmy Huber.
Šnekové lisy firma HUBER CS spol. s.r.o. (časopis vodní hospodářství 5/2023)
